Přijímací zkouška  bakalářské studium

Přijímací zkouška se skládá ze dvou částí (obě probíhají ve stejný den).

Ústní talentová zkouška je rozpravou nad materiály, které uchazeč k přijímacímu řízení zaslal (vlastní tvorba, publikační činnost, seznam přečtené literatury a zhlédnutých filmových a dokumentárních snímků). Zajímá nás především orientace uchazeče v oboru, jeho povědomí o kulturním dění a mediální realitě, jeho schopnosti a nadání.

K písemné zkoušce postupují pouze úspěšní absolventi talentové zkoušky. V písemném testu jde zejména o schopnost pracovat s textem a informacemi, všeobecné znalosti z oblasti kultury – zejména kinematografie – a vnímavost vůči filmovému umění.

Obě části přijímací zkoušky probíhají v týž den.

 

Přijímací zkouška – písemná část – ukázka testu (z přijímacího řízení pro rok 2012/13) 

   
    část A
 

    TEXT                           

    Olga Špátová dokončuje film Největší přání o první generaci dospívající v demokracii

Do kin vstupuje 20. září film Největší přání, který vznikl v koprodukci s Českou televizí. Hrdinové nového celovečerního dokumentu Olgy Špátové jsou po čtyřiceti letech komunismu první dospělou generací, která se utvářela ve svobodné společnosti. Mladé lidi zamýšlející se nad zdánlivě banální otázkou „Jaké je tvoje největší přání?“ natáčela režisérka ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Špátová využila jedinečnou možnost porovnat ve svém novém filmu hodnoty mladých lidí s hodnotami dvou předchozích generací. Pracovala totiž i s archivními záběry z let 1964 a 1989 ze stejnojmenných filmů svého otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty.

Protagonisty předchozích dokumentů osmadvacetileté režisérky a kameramanky byly často výrazné osobnosti kulturního a společenského života, jako například Jan Kaplický, Karel Gott, písničkářka Radůza nebo Miloš Forman. Ve svém novém filmu Největší přání se Špátová věnuje naopak své generaci – zachycuje studenty z iniciativy Inventura demokracie, točí i s dvacetiletou vězenkyní odsouzenou za vraždu, rodinou z romské osady, těhotnou kominicí nebo ženou bojující s rakovinou. Svá největší přání ve filmu vyslovují i světové uznávaný dirigent Jakub Hrůša nebo zpěvačka Aneta Langerová.

Jan Špáta natočil filmy Největší přání I. a Největší přání II. v historicky zlomových okamžicích této země – v šedesátých letech a v posledním roce totalitního režimu. Ve svých filmech zachytil hodnoty a sny mladých lidí nejrůznějších sociálních vrstev a profesních skupin. V obou jeho dokumentech protestovali jeho protagonisté proti totalitnímu režimu, toužili po lásce a svobodě. Druhý díl Špátova filmu končí demonstrací 17. listopadu 1989 na Národní třídě. „Natáčení svého filmu jsem zahájila přesně dvacet let poté 17. listopadu 2009 ve vzpomínkovém průvodu z Albertova na Národní třídu. Přála jsem si vytvořit obraz své generace a vyslovit tím svůj názor na ni. Za základní životní témata mladých lidí považuju touhu poznávat, ale i bezradnost v pochopení světa a nalezení svého místa v něm. Nejdůležitější charakteristikou mladého člověka je neumlčitelnost jeho ideálů a všudypřítomná touha po lásce. Jsem vděčná, že jsem mohla navázat na tátovu inspiraci a film mu nakonec i věnovat,“ říká Olga Špátová.

Olga Špátová natáčela, a to i jako kameramanka, krátké hrané filmy od svých patnácti let a získala za ně přes dvacet cen na mezinárodních festivalech. Natočila několik dokumentů pro Českou televizi, mezi nimi v roce 2007 i film Dobře placená procházka o vzniku inscenace Miloše Formana v Národním divadle, u které se dále sešli herec a muzikant Jiří Suchý nebo dirigent Libor Pešek. V roce 2009 odvysílala televize Nova její dokument Fenomén Gott, který se stal nejsledovanějším televizním filmem roku. V roce 2010 byl v českých kinech uveden dokumentární film Oko nad Prahou o boji světoznámého architekta Jana Kaplického za svůj projekt Národní knihovny. Za svůj poslední celovečerní film v kinech Oko nad Prahou získala Špátová hlavní cenu na Mezinárodním festivalu ve Varšavě.

    úkoly:

    1.A

- Vytvořte na základě textu krátkou zprávu (max. 60 slov)

    2.A

- Představte si, že jste scenáristou pořadu Události, komentáře a chtěli byste k tomuto tématu udělat besedu (na cca 7 minut). Napište, koho byste do besedy pozval/a (max. tři hosté) a jaké otázky byste jednotlivým hostům kladl/a.

    část B

    otázky:

    1.B

- Která česká dokumentaristka letos získala Cenu Pavla Kouteckého?

    2.B

- Který český dokumentarista je autorem oceňovaného snímku Láska v hrobě?

    část C

Přiřaďte k jednotlivým jménům režisérů písmeno, které odpovídá filmu, který natočili.

1. Pedro Almodóvar

2. Pier Paolo Pasolini

3. Sergej Ejzenštejn

4. Stanley Kubrick

5. Carlos Saura

6. Olga Sommerová

7. Tomáš Luňák

8. Jiří Trnka        

9. Jean-Luc Godard

10. Michelagelo Antonioni

11. Federico Fellini

12. Luis Buñuel

13. Akira Kurosawa

14. Ingmar Bergman

15. Karel Zeman

16. František Vláčil

17. Dziga Vertov

18. Miloš Forman

19. Lars von Trier

20. François Truffaut

 

a) Nikdo mne nemá rád

b) Tanec v temnotách

c) Černý Petr

d) Kino-pravda

e) Adelheid

f) Bláznova kronika

g) Pramen panny

h) Zlatý věk

i) Děrsu Uzala

j) Alexandr Něvský

k) O čem sní ženy

l) Dekameron

m) Červená pustina

n) Sladký život

o) Staré pověsti české

p) Bláznivý Petříček

r) Alois Nebel

s) Mechanický pomeranč

t) Kika

u) Starý dům uprostřed Madridu

 

    část D

Napište analýzu promítnutého snímku, popř. esej nebo úvahu tímto snímkem inspirovanou.

Ocet (rež. Vít Klusák, 2001, 21 min.)